Díky fantastickým příběhům čarodějnic a víly, skřítků a elfů nebo hrdinských princů a jejich darebných protějšků jsou folklórní a pohádkové příběhy již dlouhou tradicí ve vyprávění příběhů pro děti.
Tyto příběhy nám umožňují prozkoumat nejvzdálenější dosahy naší představivosti - ale některé mají více zlověstných zpětných příběhů. Podíváme se níže na temnější stránku nejtrvalejších příběhů kánonu.
Kráska a zvíře
Tato tradiční pohádka, kterou Jeanne-Marie Leprince de Beaumont považuje za konečný příběh o tom, jak láska vše dobývá, je trvalou klasikou, která zplodila opery, filmy a balady. „Originál“ však není ani tak dokonalý, ani komický jako pozdější verze. V originále je Belle dcerou konkurzního obchodníka, na rozdíl od výstředního vynálezce, stříbro v Beastově impozantním zámku nezpívá ani tančí, a co je nejdůležitější, jsou to machinace dvou bezbožných sester Belle. zániku, a ne komicky darebáka Gastona, který je pouze Disneyovým zdobením. Navíc, i když příběh de Beaumonta skončí šťastně, když Belleova láska narušuje kletbu umístěnou na Šelmě, mnoho verzí popírá tento šťastný konec nešťastnému páru, místo toho se rozhodlo uzavřít příběh s Belle truchlícím po Beastově náchylné formě.
Popelka
Tento archetypální příběh o nespravedlivém útlaku byl znovu interpretován v různých filmech a literatuře a dokonce byl použit v psychologické terminologii. Ačkoli koncovka zůstává v méně „sanitizovaných“ verzích tradice stejná, existence skleněných pantoflí zůstala nevysvětlitelnou chybou při ústním přenosu; v dřívějších verzích byly pantofle vyrobeny z veverkové kožešiny. Když princ hledal svou nepolapitelnou lásku, byl podle bratří Grimmů téměř podveden dvěma nevlastními sestry, z nichž oba odřízli části nohy, aby se vešli do střevíčku; princ si uvědomil, že sestry krvácejí z amputací, které jim způsobily samy sebe, až skrze nebeské holubice. Navíc, v duchu kvazimačerské komedie, některé verze končí očima nevlastní sestry vyloupanými stejnými holubicemi, což umožňuje spravedlivé potrestání zla.
Žabí král
Původní pohádka Grimmů, která byla nedávno adaptována do princezny a žáby 2009, je, bohužel, mnohem méně sentimentální a romantická než její moderní adaptace. Tam, kde moderní verze tvrdí, že kouzlo je přerušeno polibkem princezny, realita je taková, že Princeovu proměnu vyvolala rozmazlená a mazlavá princezna, která v hněvu a znechucení odhazovala nenápadnou žábu proti zdi. Jiné verze příběhu dokonce prohlašují, že místo polibku (nebo házení), žába strávila jednu noc pokojně spící na polštáři princezny, s její (velmi) neochotnou dohodou, a to zřejmě stačilo k rozbití kouzlo jeho žabkovité podoby.
Greta Samuel © Culture Trip
Jeníček a Mařenka
Tento děsivý příběh o kanibalismu a zneužívání dětí, který naštěstí končí pro hrdiny, má i tento příběh bratří Grimmů všechny prvky vzrušujícího dobrodružství pro děti, včetně perníkových domů, mluvících hus a skrytých pokladů. Stejně jako příběh muže, který byl nucen opustit své děti na příkaz své manipulativní manželky, byly podrobnosti o Hanselovi a Gretelově zajetí v rukou čarodějnice (Hansel použil kostí předchozí oběti, aby oklamal svého zajatce, například, a Gretel nakonec strčil čarodějnici do pece) jsou stejně alarmující, jako jsou přesvědčivé. Některé z těchto událostí jsou stále přítomny v „dezinfikovaných“ verzích, ale mnoho z nich vynechává příšernější detaily, které se účastní úniku dětí z domu z perníku.
Malá mořská víla
Vzhledem k tomu, že se stejnojmenná ženská postava stala dominantou Dánska (ve formě sochy), je původní příběh Hanse Christiana Andersena jedním z tragičtějších příběhů celého pohádkového kánonu. Na rozdíl od verzí více přátelských k dětem, ve kterých malá mořská víla pronásleduje a nalézá své štěstí, původní mořská víla nikdy nedokáže získat princovu lásku. Na rozdíl od temnějších a více cynických podtónů odhalených v jiném folklóru však původní příběh Malé mořské panny ukazuje výhody, které pocházejí z obětování sebe sama, protože se mořská panna rozhodne stát se mořskou pěnou, místo aby zabila muže, který si získal její nevyžádanou lásku. Malá mořská víla, jak lámající srdce, tak povznášející, je komplexním zkoumáním otázek týkajících se sociální třídy a odsouzených k záhubě.
Kocour v botách
Puss-in-Boots je považován za jedno z nejhezčích kočkovitých šelem a je slavnější svými rychlými vtipy a způsoby, jak se vyhýbat botám, než folklóru, v němž vystupoval jako hlavní postava. Místo toho, aby se stal pouhou antropomorfní kočkou s marnou zálibou v kožených výrobcích, je Puss ve skutečnosti lstivý, vychytralý a rychlý tvor, který se svou vinou, šarmem a vynalézavostí katapultoval svého pána ke slávě a bohatství a získal pro něj princeznou nevěstu, hrad a nespočet bohatství, aby mohli po zbytek života žít v luxusu. Navzdory tomu, že má k životu odhodlaný a poněkud optimistický přístup, existuje v metodách této chytré kočky jistá machiavellijská bezohlednost a zdá se, že podporuje maximum, které „cíle ospravedlňují prostředky“, i když jsou výsledky poněkud nechutné.
Greta Samuel © Culture Trip
Rapunzel
Tato německá pohádka se v průběhu let stala předmětem hodně fascinace (a parodie), s idiomem „Rapunzel, Rapunzel, nechte své vlasy“ se staly příliš nezapomenutelnými. Šťastný pár však musel snášet mnohem více pokusů a soužení, než se původně zdálo, protože se sjednotili teprve poté, co byl Rapunzel vyhnaný, těhotnou a osamělý, do divočiny podrážděnou čarodějnicí, zatímco princ byl oslepen po pádu z věže a do trnitých ostružin níže. A ještě více cynické verze příběhu. V nich je princ, který nikdy neměl v úmyslu se s ní oženit, opuštěný a zapomenutý těhotný Rapunzel. Tato verze byla pravděpodobně zamýšlena jako varovný příběh o nebezpečí svádění.
Červená Karkulka
Tradice Red Riding Hood má tolik přepracování, že je obtížné zjistit, která je „nejčasnější“ verzí. Ačkoli nejvíce zničené verze jednoduše používají vlka jako alegorie, aby varovaly před mluvením s cizími lidmi, několik temnějších účtů odhalí násilnou a destruktivní vrstvu pod původní dýhou. Jedna verze naznačuje, že vlk a babička jsou jedna a tatáž osoba, další narážky na Red Riding Hood 'laskavě', které vlku umožňují jíst babičku dříve, než zabije vlka, aby mohla zabavit majetek své babičky. Nejznepokojivější je však pravděpodobně verze, která naráží na bestialitu, ve které Red Riding Hood využívá své tělo, aby se zachránila před smrtí, a tak naplnila svou „lásku“ vlkem na samotných listech, na nichž byla zabita její babička.
Spící kráska
S předpokladem, který je již bizarní a slabě znepokojivý, mnoho verzí Sleeping Beauty skutečně končí šťastně, přičemž kouzlo je přerušeno polibkem pravé lásky. Verze Charlese Perraulta však nabízí bizarní doplněk, prohlašující, že princova matka je ogress s tendencí pohltit malé děti. Perraultova Sleeping Beauty a její děti těsně unikají z vaření a jedení díky včasnému návratu jejího manžela a laskavému úsilí palácového služebníka. Přesto je nejnebezpečnějším opakováním příběhu ten, v němž ji princ, uchvátený krásou spící princezny, napadne, zatímco spí. Princezna se probudí a porodí dvojčata, ale princ už dávno zmizel.
Greta Samuel © Culture Trip
