V rámci naší série „20 literárních překladatelů do 40“ jsme hovořili se španělským překladatelem literárního překladatele Heatherem Clearym.
Specializuje se na: moderní a současnou latinskoamerickou literaturu
Poslední překlady: Básně ke čtení na tramvaji Oliverio Girondo (Argentina); The Dark by Sergio Chejfec (Argentina)
Mimoškolní: Spoluzakládali recenzi Buenos Aires
Číst: „Mezi mrtvými“ povídka kubánského spisovatele Ernesta Hernándeze Busta
Co právě překládáte?
Kniha, na které právě teď pracuji, je mexický spisovatel Don't Send Flowers, politicky důvtipný noco noir Martina Solarese ve fiktivním městě La Eternidad, na pozadí policejní korupce a kartelového násilí. Měl jsem skvělý čas zkoumat rytmy a čepy tohoto druhu psaní, zejména proto, že román se nějakým zajímavým způsobem rozchází s konvencemi detektivní fikce. Poté se chystám na mexickou spisovatelku Mario Bellatin's Garden paní Murakami pro Phoneme Media a argentinského spisovatele Roque Larraquy's Madrivore pro Coffee House Press.
Jaký přístup nebo postupy uplatňujete při překladu?
Liší se od knihy k knize: někdy si nejprve přečtu překlady (těším se na Larraquy, který mi dá záminku, abych se dostal hluboko do podivného světa Cesare Lombroso, zakladatele italské školy pozitivistů) kriminologie), jindy skočím přímo dovnitř. Jedna věc, kterou vždycky dělám, je pokusit se zjistit, jaký prostor zabírá kniha ve svém literárním systému původu, a pak znovu vytvořit, co nejlépe dokážu prostřednictvím vysoce nevědeckého procesu triangulace. Pokud je to fikce, hledám další díla, se kterými by kniha mohla být v rozhovoru, žánrové konvence, které přijme nebo se vyhne; pokud je to fikce, pokusím se omezit její styl argumentace, úroveň formality atd. Nakonec dostanete něco jako rámeček pro přesun celé věci. Tento proces je trochu delikátnější, když se zabývám poezií, i když se nepodpořím představy, že poezie je radikálně odlišná od prózy, pokud jde o překlad, a rozhodně ne, že je nepřekládatelná. Všechno je nepřekládatelné - to je to, co dělá tuto zábavu zábavnou.
K jakým dílům nebo regionům přitahujete?
Jako čtenář i překladatel miluji knihy, které jsou nějakým způsobem uzamčené a temné; pokud tam jsou chvíle nebo dvě suchého humoru, tím lépe. To samozřejmě nejsou tvrdá a rychlá pravidla; některé z mých oblíbených překladatelských projektů s tímto popisem neměly nic společného.
Kdo nebo co jsou někteří nepřekládaní spisovatelé nebo díla, která byste chtěli vidět v angličtině? Proč?
Norah Lange! Byla známá svou jemnou, špičatou poezií a prózou a také prosazováním sebe sama v tradičně mužském prostoru avantgardní literární scény v Buenos Aires ve 20. a 30. letech; v historických záznamech ji však zastínili muži v jejím kruhu (em, Borges). Byla také vdaná za Olivera Gironda, básníka, kterého jsem roky studoval a překládal, takže můžete říci, že se z domácnosti stala trochu moje posedlost.
Z jakého zajímavého literárního vývoje se odehrává jazyk nebo region, z kterého překládáte?
Toto pole je příliš velké a rozmanité na to, aby bylo možné vyslovit jakákoli obecná prohlášení, ale v poslední době došlo k některým skutečně zajímavým pohledům na biopolitiku: Mám na mysli letní louky Martina Felipe Castagnet (tr. Frances Riddle) a sen o Samantě Schweblinové (Fever Dream) tr. Megan McDowell), což není možné klasifikovat, ani nezbytně číst.
Jakému problému čelíte v poslední době?
Snaží se, aby bláznivé gangsterské monikery zněly hrozivě v angličtině.
