Irština byla někdy viděna jako zapomenutý jazyk, irelevantní pro moderní život; nová média, jako jsou podcasty, účty Twitter a online časopisy, však tento předpoklad dokazují špatně.
Navzdory skutečnosti, že to hovoří méně než polovina obyvatel Irska, irský jazyk v médiích vzkvétá díky digitálnímu věku. Pohánějící toto oživení jsou vášnivými obhájci Gaeilge (irské), kteří hledají způsoby, jak ji přivést k stále širšímu a mladšímu publiku.
"Ve své tvůrčí praxi jsou jazyk a krajina naprosto propojeny, " říká básník Annemarie Ní Churreáin, který vyrostl na březích severozápadního hrabství Donegal. "Přišel jsem k poezii s vědomím, že můj rodný Gaeilge byl poprvé zapsán do kamene a kůry ve formě Ogham (časně středověká irská abeceda)." Pokud v Irsku myslíme vážně, že žijeme v souladu s divokým prostředím, musíme brát vážně Gaeilge jako způsob, jak získat přístup ke starodávným znalostem, folklóru a praktickým tipům pro dobrý život. “
Ní Churreáin, jehož vysoce uznávaná kolekce debutů Bloodroot vyšla v roce 2017, popisuje svůj první jazyk jako „něco, o čem cítím stále více emocionální“. Věří, že my v moderním světě se musíme hodně učit od irštiny - jednoho z nejstarších dochovaných jazyků na světě s nejstarší lidovou literaturou v západní Evropě.
„Vestavěná do Gaeilge je přirozeně otevřený a inkluzivní způsob bytí na světě, “ vysvětluje a používá jako příklad slovo „teaghlach“. Obvykle se to překládá jako „rodina“, ale ve skutečnosti se týká jednoduše všech lidí v domácnosti - širší a přívětivější nápad. "Pokud jde o kořeny a komunitu, celý svět moudrosti se v překladu ztrácí - doslova -", říká.
Oficiálním prvním jazykem republiky - a povinným školním předmětem - hovoří irsky podle sčítání lidu v roce 2016 39, 8 procent populace. Používá ji jen 1, 7 procenta denně. Sotva se říká, že je v současnosti klasifikována UNESCO jako „rozhodně ohrožená“.
Keen, aby to napravil, je Darach Ó Séaghdha, autor Motherfoclóir: Dispatches from not So Dead Language (2017). Kniha vyrostla z jeho účtu @theirishfor Twitter, který poskytuje desítkám tisíc následovníků „irským kovářům, přeloženým gra [láska] pro vaše potěšení“. Kniha získala populární beletristickou knihu roku na Irish Irish Awards 2017 a Ó Séaghdha byl oceněn za svůj svěží a zábavný přístup. (Nedávný tweet upozornil, že „Carán“ je irské slovo pro miláčku; nemýlit se s „carránem“, což znamená vrstvu tlusté spodiny na podmáslí. “)
Za motivací Ó Séaghdhy však stojí ohromný příběh. @Theirishfor začal na začátku roku 2015, několik měsíců poté, co se oženil. "Chvíli jsem o Irštině nepřemýšlel, " říká, ale smutné okolnosti ho přivedly zpět do popředí jeho mysli. "Můj táta byl příliš nemocný na to, aby na svatbě promluvil, a také jsem si myslel, že už mu nemám dost času na to, abych si s ním promluvil o všech věcech, o kterých chtěl mluvit." Chtěl jsem vědět, proč je pro něj Irsko něco důležitého. “
Ó Séaghdha hledal irský výklad obřadu a začal klopýtat krásnými slovy a frázemi a hovořil o nich se svým otcem. "Začal jsem nahrávat to, co jsem se učil, a založil si účet Twitter, který se stal velmi populární. Ukázalo se, že mnoho lidí o to mělo stejný zájem jako já. “ Od té doby spustil populární podcast - také nazývaný Motherfoclóir - který podle něj snadno našel zaujaté publikum. "Dokonce i lidé, kteří se zajímají o irštinu jen okrajově, dostanou kop, stejně jako lidé, kteří znají více irsky než já."
Podobně se na tyto měnící se postoje shodli i jiní. "Stará stigma irštiny je jazykem minulosti, konečně to ztrácíme, " říká Tomaí Ó Conghaile, zakladatel NÓS, oceněný časopis irské jazykové kultury a životního stylu se sídlem v Belfastu. "Ten starý postkoloniální vliv nás trochu opouští, vyrůstáme z toho." V zemi obecně a také v naší kultuře se stáváme sebevědomější a pozitivnější a myslím si, že se to odráží v tom, jak lidé tento jazyk vnímají. “
V roce 2008 Ó Conghaile viděl mezeru na trhu současného časopisu v irském jazyce, zaměřeného na „lidová témata: hudba, film, technologie, cestování, sex, všechno“. S týmem přátel vytvořil a navrhl takový produkt, rozeslal jej online a brzy měl více než 300 odběratelů, na kterých NÓS šel vytisknout. Více než o deset let později se proměnila v online časopis s příležitostnými speciálními tiskovými edicemi a sítí přispěvatelů v Irsku i v zahraničí. Nebylo problém najít čtenářství, především mezi lidmi ve věku 20 až 30 let - další důkaz o tom, že tisícileté publikum hledá spojení s irským jazykem.
Raidió RíRá apeluje na ještě mladší demografii. Internetová rozhlasová stanice přehrává hitparády i hudbu v irském jazyce, která se prolíná se sportovními a filmovými zprávami úplně jako Gaeilge (v irštině), a pořádá pravidelné workshopy ve školách po celé zemi, což dává mladým lidem možnost vidět, jak se rozhlasové pořady vyrábějí.
"Mnoho lidí oslovujeme školami a letními kurzy v Gaeltachtu (irsky mluvící regiony v Irsku), " vysvětluje manažer stanice Niamh Ní Chróinín. "Pro lidi, kteří jsou ve škole, zejména pro ty, kdo studují na zkouškách, je to zábavný a zábavný způsob, jak je poslouchat a vyzvedávat více Irů." Raidió RíRá měla vůbec nejvyšší publikum v roce 2018, s téměř 20 000 online posluchačů měsíčně a více prostřednictvím aplikace.
Je zřejmé, že moderní média ve svých různých podobách pomáhají přiblížit Irům jejich historii a kořeny. Jazyk se objevuje v nových podobách a používá se ke komunikaci o současných problémech, například v mladých beletristických knihách, jako je Nóinín Máire Zepf, která zkoumá potenciální nebezpečí online datování. Videohry jsou přeloženy do irštiny a na obzoru jsou virtuální asistenti mluvící irsky. K dispozici je dokonce i irský jazykový časopis.
Zdá se, že jediným problémem je splnění rostoucí chuti k jídlu. "Bylo by skvělé vidět více nezávislých lidí, kteří přicházejí s vlastním obsahem."
protože existuje poptávka, “říká Ó Gallachóir z Peig.ie společnosti Dónal, která poskytuje irským řečníkům a studentům zprávy, pracovní oznámení a mapu tříd, konverzačních skupin a dalších událostí v jejich oblasti. Podle Ó Gallachóir, Peig.ie zaznamenala neustálý nárůst uživatelů od svého založení v roce 2015. „Čísla jde pouze jednou cestou, a to je nahoru.“
