Lindsay Parnell zkoumá práci jednoho z předních spisovatelů v jihovýchodní Asii: vietnamského Nguyễn Huy Thiệpa. Thiệpova práce získává následky jak ve své vlastní zemi, tak na mezinárodní úrovni a zobrazuje boje každodenního života ve Vietnamu.
"Dítě nejasně chápalo, že při nástupu do literatury vstoupil do oblasti, kde se nemohl spolehnout na nic jiného než sebe."
Nguyễn Huy Thiệp, který se narodil v roce 1950 v Hanoji, je autorem, jehož díla jsou řízena jeho základními starostmi o politiku, ekonomiku a otázky lidských práv, kterým čelí Vietnam. Thiệpův předliterární život, který vyrůstal v bouřlivé druhé polovině 20. století, byl definován chudobou a krutými ekonomickými obtížemi jeho venkovské výchovy. Ve své rané dospělosti začal pracovat na různých pozicích, včetně učitele, úředníků komunistické strany, obchodníka na černém trhu, fyzického dělníka, malíře, restauratéra a prodavače, než konečně následoval své intelektuální a literární vášně.
V roce 1987 Thiệp publikoval svůj první povídku The General Retires. Příběh se soustředí na stárnoucího vojenského generála, který se vrací domů, aby žil se svou rodinou v Hanoji. Rodina žije v akutní chudobě a švagrova generála je nucena přepracovat, aby podporovala a udržovala blaho rodiny. Tato postava, která má odvážnou kritiku socialistických myšlenek, je zdánlivě úspěšným lékařem, musí však vykonat další práci, chov a výcvik strážných psů, aby se mohla postarat o svoji domácnost. Generální důstojníci, prosazující selhání státu při plnění jeho původních slibů, zdůraznili Thiệpovu schopnost produkovat beletrii s jemnými, ale nadšenými společenskými komentáři.
Tato kontroverzní část beletrie vedla k odsouzení uvnitř Vietnamu, nicméně generální důstojníci označili začátek dvou velmi pozoruhodných pronásledování Thiệpa: inaugurace inspirované literární kariéry a zahájení vietnamského hnutí „doi moi“. Hnutí „doi moi“ bylo spojeno s reformami prováděnými s cílem podpořit ekonomický růst vietnamské stagnující ekonomiky pomocí soukromého podnikání.
Thiệpova práce obecně vyzařuje pocit rozčarování se socialismem a jeho široce antologizovaný film bez krále je poutavým a dokonalým vyjádřením tohoto zklamání. V socialistickém Vietnamu se žena stěhuje do domu svého manžela, svého tchána a jejích pěti švagrů. Thiệp zkoumá spletitou domácí dynamiku rodiny vtipným, ale hluboce ovlivňujícím způsobem. Křehká emocionální rovnováha jeho příběhů je záhadná, ale nikdy sentimentální, a jeho literární rovnováha vyrovnává odvážné politické výslechy vlády jeho země s analýzou lidských práv lidu této země. Thiệpova díla kromě příběhů o politických a domácích tématech také zkoumají rozdíly existující mezi venkovským Vietnamem a rychle se modernizujícím metropolitním životem jeho měst, často s komentářem k materialistické a světské povaze obyvatel měst a jejich doprovodné morální infekci.
Ve vietnamštině byla některá díla Nguyễna Huy Thi translatedpa přeložena do francouzštiny, například jeho kontroverzní román A nos vingt ans z roku 2005 a další anglické překlady, které byly publikovány. Thiệp, autor mnoho mezinárodního uznání, se široce antologizovaným dílem, je pověst literárního talentu nepopiratelných inovací a progresivního stipendia. Thiệp stále píše o hluboké vizi Vietnamu oddělené od historie války; země, jejíž budoucnost je charakterizována prosperujícím růstem, a země vedená progresivní změnou směru.
Autor: Lindsay Parnell
